Historie matematiky sahá až do pravěku, velký rozvoj prodělala ve antickém Řecku, kdy výrazných úspěchů dosáhla zejména geometrie. Další etapou prudkého rozvoje matematiky byla renesance, v níž byly ustaveny základy matematické analýzy. Vůbec posledním významným obdobím dějin matematiky byl přelom 19. a 20. století, kdy vznikla teorie množin a matematická logika.
Pravěk
Dlouhou dobu se počítání předmětů omezovalo na množství dvou až tří, později čtyř až pěti kusů. Další číslovky znamenající nejdřív neurčitě mnoho, vznikaly pomalu.
Starověk
Až do 6. století př. n. l. šlo převážně o hromadění aritmetických pojmů, geometrických faktů a základních operací. Matematické znalosti se zaznamenávaly pouze různými systémy číslic a běžným jazykem, což brzdilo rychlejší rozvoj. Do 3. století př. n. l. chybí matematice jakákoliv speciální symbolika.
Mezopotámie
Z Mezopotámie pocházejí první písemné památky v dějinách lidstva a z období 2200 až 1800 př. n. l. se dochovalo velké množství matematických tabulek, které ukazují pokročilý stupeň rozvoje mezopotamské algebry i geometrie. Matematika byla schopna odpovědět na všechny požadavky tehdejší civilizace. K násobení používali důmyslné komplety tabulek. Dělení převáděli na násobení převrácenou hodnotou. V algebře počtáři řešili úlohy, které dnes vedou na rovnice lineární, kvadratické, kubické a bikvadratické i jejich soustavy. Neznámé veličiny byly označovány jako délka a šířka, jejich součiny jako plocha. Samostatnou kapitolou jsou astronomické tabulky chaldejských počtářů, které svědčí o jejich nevšedních početních znalostech a dovednostech. Světu do dneška zanechali šedesátkovou soustavu (čas, úhly), rozdělení kruhu na 360 stupňů, dne na 24 hodin, hodiny na 60 minut a minuty na 60 sekund.
Indie
Indická matematika byla ve své době až obdivuhodně rozvinutá. A způsobila velký zlom ve vývoji matematiky. Světu přinesla především poziční systém. Existovaly symboly pro prvních devět číslic. Desítkový charakter byl velmi rozvinutý. To vše představuje příznivé podmínky pro vytvoření poziční soustavy se základem 10. Obrovským objevem indických matematiků se stala nula 0. Nejstarší písemný doklad vyjadřující zápis s nulou je z 9. století př. n. l. Předpokladem pro počítání v poziční soustavě jsou operace s nulami.
Pythagoras
Velmi zajímavou postavou se stal Pythagorasi. Za základ všeho považoval číslo, bod - jeden bod je bod, dva body jsou úsečka, tři body tvoří trojúhelník, čtyři body prostorové těleso a součet těchto čísel dává číslo deset, které považoval za magickou konstrukci vesmíru a na tomto základě pak hledal on i jeho následovníci vztahy mezi věcmi). Velkou pozornost věnoval geometrii - Pythagorova věta. Není ale jasné, jestli je jejím autorem Pythagoras sám, nebo jeho žáci. Přívrženci jeho filozofie se nazývají pythagorejci.
Archimédés
Objevil mnoho zákonů matematiky a fyziky. V geometrii zavedl původně negeometrické pojmy jako těžiště, těžnice. Věnoval se metodám výpočtu ploch (především kruhu, elipsy a parabolické úseče) a objemů těles (zejména válce, kužele, koule, elipsoidu, paraboloidu). Stanovil objem rotačního paraboloidu, elipsoidu a hyperboloidu prakticky způsobem. Archimédés odvodil obvod a obsah kruhu (určením přibližné hodnoty Ludolfova čísla). Jeho nejlepším odhadem bylo 3,1418 (chyba asi 0,0002).
20.století
V období Druhé světové války je ve středu pozornosti kryptografie (nauka o šifrování), spojená s německým šifrovacím strojem enigma. Matematika dále pronikla do mnoha věd a stala se jejich nedílnou součástí. Velký zlom přináší rychle se rozvíjející výpočetní technika, která obrovsky urychluje výpočty. Na poli geometrie se objevují fraktály. Matematika pokračuje v abstrakci až k takovým teoriím jako je teorii chaosu, kvantový chaos atd.
Příklady
1) Měli lidé v pravěku kalkulačky?
a) Ano
b) Ne
2) Kdo nám zanechal šedesátkovou soustavu?
a) Mezopotámci
b) Pythagoras
3) Kdo sestrojil Pythagorovu větu?
a) Archimédés
b) Pythagoras
4) Kdy bylo poslední významné období dějin?
a) 19. a 20. století
b) období stavění pyramid v Egyptě
5) Kdo stanovil objem rotačního paraboloidu, elipsoidu a hyperboloidu prakticky způsobem?
a) Pythagoras
b) Archimédés
Odpovědi (po kliknutí se zobrazí odpovědi)
1) B
2) A
3) B
4) A
5) B